Klenuté obdélníkové chodby s arkádami se otevírají do prostorného dvora se zahradou. V této "rajské zahradě" členové řádu minoritů nacházeli klid, pozorovali přírodu a rozjímali.

   Prošli jsme zahradou podle listu rukopisu, správnou cestou jako oni chodívají.

   Každé TAU je vepsáno do mnohostěnu. Počet jeho stěn je různý. Součet všech všech hran všech mnohostěnů dává dohromady požadovaný výsledek. 

Jedna z nejstarších částí kláštera, ve které se v době nebezpečí skrývaly poklady z baziliky.

 Zahrada Hortus Angelicus (Andělská zahrada) je uzavřený tajemný klášterní dvůr, ukrytý za zdmi historického komplexu. Toto mystické místo s léčivými bylinami sloužilo mnichům k meditaci a pěstování bylin pro klášterní medicínu, například šalvěje, puškvorce obecného, mochny husí, pilátu lékařského, ale i mandragory.
    Mandragora je tajemná rostlina s tlustým kořenem připomínajícím lidskou postavu, opředená středověkými legendami o magických a léčivých účincích.
   V roce (1360) na dvoře Karla IV. v Praze žije, kromě jiných, též jeho osobní lékárník, císařský apatykář Francesco Angelo z Florencie.  Zahrada nese po svém zakladateli jméno Hortus Angelicus.

 Sál Jana Lucemburského, pojmenovaný po slavném českém králi a manželovi Elišky Přemyslovny. Tento sál, nyní již v barokní podobě, s vysokými klenbami a fragmenty původní výzdoby sloužil jako reprezentativní prostor pro vzdělávání, diskuse bratří, setkání, ale také  přijímání významných hostů a dvorské ceremonie.
   Historické prameny naznačují, že se zde konala svatební hostina Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
   Ve své době byl tento sál největší v Praze.

 Gotická arkádová chodba, dnes plná obrazů...

   Sv. Jakub je patronem řezníků, kteří mnohokráte Klášter minoritů ochránili. Například v roce 1611 se řezníci proslavili svou udatností. V tomto roce vznikl spor mezi králem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Pasovští žoldnéři, kteří byli povoláni Rudolfem II., vnikli do Prahy a začal nelítostný boj s lidem a stoupenci Matyáše. Rozbouřený lid opět ohrožoval klášter sv. Jakuba s domněnkou, že zde mají útočiště pasovští žoldnéři. Řeholníci řádu menšího sv. Františka museli utéct k řezníkům. Ti na nic nečekali a se sekerami v rukách klášter uhájili. Od té doby mniši vždy na sv. Jakuba a sv. Annu řezníky hostili ve staré síni Elišky Přemyslovny.

   Při této slavnosti se uctívaly tradice. Na čestném místě seděl starší cechu, před ním na stole ležely na polštáři klíče od kláštera. Představitel kláštera při této slavnostní příležitosti oslovil řezníky a položil jim otázku: „Jste připraveni při této příležitosti chopiti se zbraně na ochranu našeho kláštera?“, „Ano“, odpověděli řezníci, „Jsme připraveni obětovat krev svou za klášter a chrám Váš“.

   Letní refektář, nyní nazvaný jako Korunovační sál, který patří k dalším nejvýznamnějším místům v Klášteře minoritů. Údajně je největší v rámci evropských klášterů a unikátní svým balkonem.
V těchto prostorách byla pravděpodobně v roce 1622 zřízena bohoslovecká kolej sv. Bonaventury, která sloužila k teologickým studiím, a později i pro studenty Karlovy univerzity. 
   V roce 1818, kdy bylo Národní muzeum založeno jako Vlastenecké muzeum, se první sbírky shromažďovaly v Klášteře minoritů v Praze. Právě letní refektář kláštera sloužil jako dočasný depozitář pro sbírky, které se v té době skládaly z různých artefaktů.

   V hudebním salonku najdete vyřazené píšťaly varhan z vedlejší baziliky sv. Jakuba. Dílo varhanáře Abrahama Starcka z roku 1705, patří k nejcennějším nástrojům v Česku.
   S více než 4 000 píšťalami a třemi manuály varhany nabízejí monumentální zvuk, který využívají varhaníci při koncertech i bohoslužbách.

   Šifra motání pásku kolem tyče je starověká šifrovací metoda, kdy se zpráva píše na pásek omotaný kolem tyče a po rozmotání se stane nečitelnou. Používala se ve středověku pro tajnou komunikaci a podle některých zdrojů ji využívali také františkáni.

Lucemburský salonek se svými světelnými obrazy Lumia Frekvency Art je místem, kde se můžete posadit a ponořit do atmosféry kláštera minoritů s výhledem do Rajské zahrady a střechu baziliky sv. Jakuba.

Salonek italského mistra slova Francesco Petrarcy, který zahradu Karla IV. Hortus Angelicus také navštívil při svém pobytu v Praze roku 1354. Je zde umístěna pamětní kniha, kde můžete také zanechat svůj pozdrav za který předem děkujeme.

Krásná místnost obložená dřevem s výhledem do zadní Minoritské zahrady.

Tajné rohové dveře v královském salonku byly v minulosti spojeny s románskými sklepeními.

Františkáni, inspirovaní životem a ideály svatého Františka z Assisi, hledali rovnováhu tam, kde ji většina lidí nečekala, mezi chudobou a bohatstvím, samotou a společenstvím, mezi modlitbou a činem. Už ve středověku se jejich život stal tichou, ale radikální odpovědí na chaos světa. Neutíkali před ním, stáli mu čelem.

Dnes čelíme jiným extrémům:

Rovnováha není slabost. Je to odvaha stát pevně v prostoru mezi póly a přetavit napětí v tvořivou sílu.

Od této chvíle jste Strážci poselství. Hra byla jen zkouškou. Skutečná úloha začíná teď.

Každé rozhodnutí, online i offline, může znovu vychýlit misky vah. Buďte tím, kdo je vrací do středu.